|
|
Konzervační systémy pro přírodní kosmetiku
Koblasová, Dana ; Veselá, Mária (oponent) ; Zemanová, Jana (vedoucí práce)
Cílem této bakalářské práce je ověření antimikrobiální aktivity přírodně identických konzervantů vůči vybraným mikroorganismům. Teoretická část je zaměřená na rozdělení a popis používaných konzervačních látek přírodních, přírodně identických a syntetických, na bezpečnost syntetických konzervačních látek a na závěr na problematiku kontaminace kosmetických přípravků mikroorganismy. V experimentální části byla ověřena antimikrobiální aktivita 4 přírodně identických konzervantů vůči vybraným mikroorganismům, kterými byly bakterie Micrococcus luteus, Kocuria rosea, Bacillus cereus, Bacillus subtilis, Serratia marcescens a kvasinka Candida vini. Testovány byly konzervanty firmy MinaSolve, a to přípravky E-LEEN Green A, který je složen z pentylenglykolu a fenylpropanolu, E-LEEN Green OR, který je směsí citrusových extraktů, kyseliny citronové, askorbové a pentylenglykolu, Green B, složen z kyseliny benzoové, benzoátu sodného a pentylenglykolu a Hexam+, který obsahuje hexamidin diisethionát a pentylenglykol. Antimikrobiální aktivita byla testována jamkovou difuzní metodou. Nejvyšší antimikrobiální aktivitu vykazoval přípravek Hexam+, nejnižší přípravek E-LEEN Green OR. E-LEEN Green A a Green B nevykazovaly při testované koncentraci 1 % aktivitu vůči žádnému z testovaných mikroorganismů. Z naměřených hodnot inhibičích zón vyplývá, že ze všech mikroorganismů, testovaných v této práci, jsou nejodolnější proti všem přípravkům mikroorganismy Bacillus cereus a Bacillus subtilis, nejméně odolnými jsou Micrococcus luteus a Kocuria rosea.
|
|
|
Využití různých technik enkapsulace k řízenému uvolňování aktivních látek v potravinářských a kosmetických přípravcích
Skoumalová, Petra ; Rittich, Bohuslav (oponent) ; Kráčmar, Stanislav (oponent) ; Márová, Ivana (vedoucí práce)
Předložená dizertační práce je zaměřena na studium enkapsulace přírodních aktivních látek do různých typů organických mikro- a nanočástic, zejména do liposomů a polysacharidových částic. Jako aktivní složky byly enkapsulovány kofein, klotrimazol, ibuprofen, antioxidanty a vitaminy. Dále byly enkapsulovány různé bylinné extrakty, lysozym, nisin a další antimikrobiální látky. Enkapsulovány byly i vybrané hydrolytické enzymy. Částice byly použity i pro enkapsulaci vybraných probiotických kmenů Bifidobacterium breve a Lactobacillus acidophilus a prebiotik. Prebiotika byla rovněž koenkapsulována společně s probiotickými buňkami. Z přírodních extraktů byly enkapsulovány např. extrakty z guarany, ženšenu, kustovnice čínské, zeleného ječmenu, propolisu černého, zeleného a bílého čaje, kávy, ovoce a zeleniny. Enkapsulační účinnost byla stanovena pomocí spektrofotometrických metod a pomocí HPLC/PDA. Dlouhodobá stabilita částic a množství uvolněných složek bylo sledováno v modelových i v reálných potravinách a v modelových fyziologických prostředích. Velikost liposomových částic a polysacharidových nanočástic byla měřena pomocí DLS. Velikost a morfologie připravených částic byla sledována rovněž pomocí světelné a elektronové mikroskopie. Koloidní stabilita částic byla měřena pomocí zeta potenciálu. Ke stanovení sedimentační stability částic byla použita analytická centrifugace. Antimikrobiální aktivita byla testována při použití dvou gram-pozitivních bakterií (Bacillus subtilis, Micrococcus luteus), dvou gram-negativních bakterií (Escherichia coli, Serratia marcescens) a jednoho kvasinkového kmene (Candida glabrata). Pro stanovení antimikrobiální vlastnosti aktivity byly použity dvě metody agarová difuzní metoda a bujónová diluční metoda. Životaschopnost probiotických kmenů byla stanovena pomocí průtokové cytometrie a také pomocí fluorescenční mikroskopie. Enkapsulace aktivních složek byla úspěšná ve všech typech částic. Liposomy vykazovaly velmi dobrou dlouhodobou stabilitu, zejména ve vodných podmínkách s neutrálním pH. Naopak, polysacharidové částic byly stabilní v kyselém prostředí. Připravené částice byly také stabilní v modelovém prostředí žaludeční šťávy, k uvolnění aktivních složek docházelo pak v modelovém prostředí střevní šťávy. Částice s kofeinem, stejně jako i s dalšími testovanými antioxidanty a vitaminy by mohly být použity pro aplikace do moderních typů energetických nápojů, potravinových doplňků a také pro některé kosmetické aplikace. Enkapsulované antimikrobiální složky lze také využít v potravinářství, ale i v kosmetice a farmaceutickém průmyslu jako antimikrobiální a hojivé přípravky. Enkapsulované enzymy s řízeným uvolňováním mohou být použity v přípravcích pro hojení ran, dále naleznou uplatnění jako součást farmaceutických přípravků a potravinových doplňků určených pro enzymovou terapii. Enkapsulované probiotické bakterie a také koenkapsulovaná probiotika s prebiotiky díky zachování vyšší dlouhodobé životaschopnosti buněk a stability částic jsou rovněž vhodné k aplikaci do potravinářských výrobků a doplňků stravy s pozitivními účinky na lidský organismus.
|
|
|
Antimikrobiální materiály na bázi nanostruktur s enzymy
Jurová, Bronislava ; Vysoká, Marie (oponent) ; Skoumalová, Petra (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce je zaměřena na přípravu a charakterizaci antimikrobiálních gelů a krytů s obsahem antimikrobiálních složek a enzymů. Teoretická část se zabývá stručnou charakteristikou antimikrobiálních látek, jejich strukturou a převážně enzymy s antimikrobiálním účinkem. Jsou zde uvedeny také metody, které se použily při jejich testování. Praktická část se zabývá testováním antimikrobiálních účinků extraktů ze skořice a hřebíčku, hřebíčkové silice, lysozymu a bromelainu proti Micrococcus luteus, Serratia marcescens a Candida glabrata. Z vybraného koření byly připraveny různé typy extraktů, konkrétně extrakty vodné a ethanolové v odlišném procentuálním zastoupení. Jednotlivé extrakty byly charakterizovány a dle celkového zastoupení fenolických látek byly vybrány nejlepší pro enkapsulaci do liposomových částic a gelů. Extrakty a enzymy byly také přidány do hydrogelu a nevlákenných krytů. Pro přípravu nevlákenných krytů byl použit roztok alginátu sodného a chitosanu. K testování antimikrobiálních účinků na dané mikroorganismy byla použita bujónová diluční metoda. Dále byla pomocí metody forcespinningu připravena nanovlákna na bázi PHB. Tato nanovlákna byla obohacena hřebíčkovou silicí a byla sledována jejich antioxidační aktivita.
|
|
|
Charakterizace antioxidačně a antimikrobiálně aktivních látek v různých typech dřevin
Ďatko, Tomáš ; Hlaváček, Viliam (oponent) ; Márová, Ivana (vedoucí práce)
Cieľom tejto bakalárskej práce je analýza antioxidačne a antimikrobiálne aktívnych látok v drevinách. V teoretickej časti bola spracovaná rešerš, zaoberajúca sa charakterizáciou týchto biologicky aktívnych látok. Okrem toho práca ponúka stručný prehľad o vybraných drevinách a popisuje najčastejšie používané extrakčné techniky. Napokon boli popísané metódy na stanovenie antimikrobiálnej akivity. V experimentálnej časti sme pripravili extrakty z brezovej, dubovej a vŕbovej kôry, použitím rôznych rozpúšťadiel (voda, metanol, etanol, DMSO), pri rozdielnych parametroch (čas, teplota). Spektrofotometricky sme stanovovali koncentráciu polyfenolov, flavonoidov, trieslovín a antioxidačnej aktivity. Následne boli extrakty testované z hľadiska antimikrobiálnej aktivity oproti trom mikroorganizmom: Micrococcus luteus, Serratia marcescens a Candida glabrata. Z výsledkov vyplýva, že najviac antioxidačne aktívnych látok sa nachádza vo vŕbovej kôre. Z hľadiska antimikrobiálnej aktivity môžeme povedať, že vo vybraných druhoch kôry sa prejavovala antimikrobiálna aktivita len veľmi slabo.
|
|
|
Studium biologicky aktivních látek fenyklu
Mierna, Jana ; Skoumalová, Petra (oponent) ; Veselá, Mária (vedoucí práce)
Diplomová práca sa zaoberá štúdiom biologicky aktívnych látok feniklu. Teoretická časť popisuje základné charakteristiky feniklu a jeho chemické zloženie, bližšie špecifikuje rastlinné biologicky aktívne látky a antioxidanty, taktiež popisuje extrakčné techniky získania týchto bioaktívnych látok, metódy ich stanovenia a overenia antimikrobiálneho účinku. V experimentálnej časti bol spektrofotometricky stanovený obsah polyfenolov a flavonoidov v pripravených extraktoch čaju, celého a drveného korenia feniklu. Na základe extrakčných kriviek bola u vzoriek s najvyššími hodnotami daných bioaktívnych látok zistená antioxidačná aktivita a sledovaný bol ich antimikrobiálny účinok voči vybraným mikroorganizmom Bacillus subtilis, Bacillus cereus, Serratia marcescens a Micrococcus luteus. Spomedzi sledovaných extraktov vykazoval inhibičný účinok len vodný výluh čaju, a to voči bakteriálnemu kmeňu Micrococcus luteus.
|
|
|
Biologicky aktivní látky aronie (Aronia spp.)
Palkovská, Kateřina ; Pořízka, Jaromír (oponent) ; Vítová, Eva (vedoucí práce)
Tato diplomová práce se zabývá přípravou extraktů z plodů aronie, optimalizací podmínek pro extrakci a následnou charakteristikou získaného optimálního extraktu. V teoretické části jsou uvedeny informace o botanické charakteristice druhu Aronia melanocarpa a o jejím využití. Dále je popsáno chemické složení plodů aronie a popsány hlavní biologicky aktivní látky, které rostlina obsahuje. V závěru teoretické části jsou popsány extrakční a separační techniky, metody stanovení antioxidační, antimikrobiální aktivity a aromaticky aktivních látek. Experimentální část popisuje optimalizaci macerace tak, aby macerát obsahoval co největší množství polyfenolických látek a zároveň i aromaticky aktivních látek. Jako optimální se ukázal pro maceraci plodů aronie 40% etanol, při teplotě 60 °C, s poměrem navážky a rozpouštědla 1:5, po dobu 40 minut. U optimálního extraktu byl stanoven celkový obsah polyfenolů na 5237,2 ± 40,7 mgGAEkg-1 a antioxidační aktivita metodou TEAC na 512,5 ± 5,04 gml-1. V extraktu bylo identifikováno 24 aromaticky aktivních látek, přičemž největší procentuální množství bylo monoterpenů a aldehydů. Dále bylo zjištěno, že extrakt nevykazoval antimikrobiální aktivitu vůči použitým mikroorganismům (Bacillus cereus, Escherichia coli a Candida glabrata). Získané výsledky potvrzují, že extrakty z aronie jsou významným zdrojem řady biologicky aktivních sloučenin a mohou být používány do potravin jako přírodní zdroj nutričně i senzoricky cenných látek.
|
|
|
Study of antimicrobial substances of ginger
Ciburová, Alena ; Skoumalová, Petra (oponent) ; Veselá, Mária (vedoucí práce)
For thousands of years ginger rhizomes are used in traditional Chinese medicine. Because of his significant pungent flavour is commonly used in foods and beverages all over the world. Nowadays many of the beneficial pharmacological positive effects of ginger rhizomes are identified. Their occurrence is due to the high concentration of bioactive compounds. This thesis is focused on analysing of occurrence of bioactive compounds such as polyphenols and flavonoids and their influence on antioxidation and antimicrobial properties of samples of fresh and dried ginger. The results show that for extraction of bioactive compounds in different ginger samples is more suitable to use different types of extraction solvents. The highest antioxidation activity was measured for macerate of 100% bio ginger tea from Sonnentor company in 96% ethanol. Antimicrobial properties were showed only for 100% bio ginger tea against gram-positive bacteria Microccocus luteus.
|
|
|
PŘÍPRAVA A VYUŽITÍ VYBRANÝCH BIOPOLYMERŮ, NANOČÁSTIC A NANOVLÁKEN PRO KOSMETICKÉ A POTRAVINÁŘSKÉ ÚČELY
Bokrová, Jitka ; Pekař, Miloslav (oponent) ; Kráčmar, Stanislav (oponent) ; Márová, Ivana (vedoucí práce)
Předložená dizertační práce je zaměřena na přípravu kombinovaných preparátů s přírodní aktivní složkou ve formě nanočástic a nanovláken a testování jejich biologických účinků. Moderní typy aplikačních forem byly připraveny z biomateriálů na bázi jednoho či více přírodních polymerů. Chitosanové částice byly připraveny metodou zesítění polymeru s využitím ultrasonikace. Pro přípravu liposomů byla použita směs sojového lecithinu a cholesterolu, v případě nového typu kombinovaných liposomů navíc biopolymer poly-3-hydroxybutyrát. Všechny liposomové částice byly rovněž připraveny metodou ultrasonifikace. Nanovlákna byla získána z polyhydroxybutyrátu s využitím elektrospinningu. Aktivní složkou preparátů byly směsi nízkomolekulárních látek získané extrakcí z přírodních zdrojů s vysokým obsahem antioxidantů. Jako zdroje aktivních látek byly zvoleny vzorky různých typů čajů a kůr, bylin, koření a také vzorky ovoce a zeleniny. U extraktů vzorků byl pomocí spektrofotometrických metod stanoven celkový obsahu polyfenolů, flavonoidů a celková antioxidační aktivita. Získané extrakty byly následně použity k enkapsulaci. Připravené kombinované preparáty byly charakterizovány z hlediska jejich fyzikálně-chemických vlastností. Velikost částic byla sledována s pomocí dynamického rozptylu světla. Koloidní stabilita částic v suspenzi byla stanovena pomocí zeta potenciálu. Ke stanovení účinnosti enkapsulace aktivní látky do částice byly použity spektrofotometrické metody. Morfologie nového typu kombinovaných liposomů byla sledována pomocí elektronové mikroskopie a pro kvantifikaci jednotlivých složek částic byly využity metody plynové i kapalinové chromatografie. Morfologie vláken a inkorporace aktivní složky do jejich struktury byla sledována s využitím FTIR-ATR spektroskopie a elektronové mikroskopie. Připravené preparáty byly následně hodnoceny z hlediska jejich antimikrobiálních, cytotoxických a genotoxických účinků. Bylo zjištěno, že nejvhodnějšími typy extraktů pro přípravu liposomových částic jsou vodné a lipidické extrakty zdrojů antioxidantů. Připravené částice vykazovaly výbornou stabilitu a dobrou enkapsulační účinnost. Rovněž bylo potvrzeno, že inkorporace polyhydroxybutyrátu nesnižuje koloidní stabilitu částice ani účinnost procesu enkapsulace. U připravených preparátů byl potvrzen antimikrobiální nebo antimykotický účinek proti testovacím mikroorganismům Micrococcus luteus, Serratia marcescens a Candida glabrata. Bylo zjištěno, že proces enkapsulace do částic zvyšuje inhibiční efekt samotných přírodních extraktů. Bezpečnost připravených preparátů byla testována s využitím dvou humánních buněčných kultur: epidermálních keratinocytů a buněčné linie HaCaT. Ke stanovení cytotoxicity byly použity jak metody stanovení metabolické aktivity buněk, tak metody sledující intaktnost plazmatické membrány. Pomocí série cytotoxických testů byla potvrzena nízká toxicita liposomových částic. Zkoumání účinků suspenze liposomů a kombinovaných PHB liposomů ukázalo, že spojení fosfolipidu s polymerem PHB nezpůsobuje výrazně vyšší hladinu cytotoxicity na lidských kožních buňkách. Testováním genotoxicity na modelovém mikroorganismu nebyl prokázán u připravených preparátů žádný genotoxický potenciál. Nový typ kombinovaných částic i polymerních vláken může být tedy použit jako cílený nosič pro aktivní složky jako jsou antioxidanty, komplexní přírodní extrakty, antimikrobiální činidla a mnoho dalších.
|
|
|
Preparation and characterization of Echinacea extracts
Pallová, Jana ; Veselá, Mária (oponent) ; Vítová, Eva (vedoucí práce)
Echinacea purpurea is a rich source of biologically active compounds, which are attributed to several therapeutic effects. This thesis is focused on the optimization of the extraction process, considered these substances. Maceration was chosen as a type of extraction, due to its simplicity. The Optimal conditions were solid-solvent ratio 1: 5, 40% ethanol, 60 °C, 60 minutes. An extract from the dried flowers of Echinacea purpurea was prepared by this optimized process. The content of total phenolic compounds was set on 365.18 ± 3.51 [mg_GAEl^(-1)] and the antioxidant activity was 507.50 ± 6.89 [mg_TEACl^(-1)]. The percentage of radical scavenging activity ABTS•+ was 95.45 ± 1.30. The antimicrobial activity of the extract was tested against 3 microorganisms – Escherichia coli, Bacillus cereus and Candida glabrata. There was not detected inhibitory effect on the growth of microorganisms. In a total, 39 volatile compounds were identified, and the biggest group were represented sesquiterpenes (70.9%). The obtained results confirm that Echinacea extract has antioxidant activity and contains several interesting aromatic substances, In the future, it can be used as a natural resource of nutritionally and sensory valuable compounds, e.g., into various foods and delicacies.
|
|
|
Preparation and characterization of chitosan-based materials
Puchírová, Simona ; Kalina, Michal (oponent) ; Kovalčík, Adriána (vedoucí práce)
The presented diploma thesis focuses on the characterization of the rheological properties of hydrogels based on agarose, alginate, polyvinyl alcohol and the study of the antimicrobial effect of chitosan added to selected hydrogels. The theoretical part is focused on the creating a literature research dealing with the description of the basic characteristics of hydrogels in general, describes the nature, properties, structure and possibilities of its use. In the experimental part, hydrogels without added active substance and hydrogels modified with chitosan were prepared. Based on rheological measurements, suitable combinations of hydrogels with chitosan were selected. A part of the hydrogel was taken from the samples and monitored in a drying and re-swelling process in distilled water. The hydrogels were tested by Ftir analysis, which verified the presence of chitosan in the samples. Monitoring of the antimicrobial effect of chitosan was performed by the hole diffusion method. Efficacy was tested on bacterial strains of Escherichia coli, Candida glabrata, Micrococcus luteus, Serratia marcescens. Most excised hydrogel disks have formed zones of inhibition of various sizes. Inhibition zones were also formed around hydrogels without chitosan, where the sensitivity of individual microbial cultures to acetic acid is assumed. The antibacterial active of chitosan was verified by studying the separate sensitivity of chitosan solutions and acetic acid.
|
host ::
RSS.